Tep ve spáncích mi buší

žíly lezou z těla

co stalo se, vrátit se nedá.

Bez lásky, bez víry, bez naděje

bez kouska citu v tomhle těle

bez vůle zvednout se a jít

bez touhy nedá se dál žít

Kéž je mi odpuštěno

že odevzdat chci svoje jméno!

A duše má rozervaná

sténá

Nemám nic,nejsem nic

snad jen Bezejmená