Maškarní ples

Hudební skupina "Loupáček" otřásala kulturním domem. Maškarní ples se skutečně vydařil. Několik klaunů před záchody napadlo Stalina. Elvis Presley s Napoleonem poplivali pianistu a pořadatelé marně prohledávali sál, hledaje drzouna, který se provokativně převlékl za starostu. Když se jim ho konečně podařilo dostihnout, urychleně jej legitimovali. Než se pak panu starostovi stačili omluvit, strhla se venku na schodech rvačka. Klaus škrtil Clintona a vyhrožoval mu, že zítra v práci poví, kam zmizela ta "fůra" cementu.

Dveře na balkon se otevřely a do hvězdné noci vyšly dvě ženy v krátkých sukních.

"Tak co, Josef, myslim, že se tu dneska neobjeví," pronesla do ticha ta první.

"Určitě přijde, za to ti ručim. Už jednou mi proklouznul, ale tentokrát ho dostanu. Jako že se nadporučík Hrdlička menuju," odpověděla jí dunivým hlasem ta druhá.

Oba dva policisté zde čekali na mistra všech převleků a několikrát trestaného recidivistu na útěku Miloně Strouhala. Tomu se zhruba před týdnem podařilo uprchnout z věznice v důmyslném převleku za zbytky od oběda.

Zločinná kariéra Miloně Strouhala se začala v patnácti letech, kdy v převleku za ředitele školy suploval hodinu tělocviku v dívčí třídě a několik žákyň si potom doma na pana ředitele stěžovalo, že jim dával nemravné návrhy. Několik týdnů poté, jako uvaděčka propašoval do koncertní síně bouchací kuličky

a nasypal je do trumpety a dirigentovi za trenky. Proslavil se také svou dokonalou imitací vrby, díky které, ještě dnes celé městečko věří, že vrba tajemství nejen vyslyší, ale také vyslepičí dál. V osmnácti se dostal poprvé do vězení, protože do sebe nechal v převleku za trezor složit větší obnos peněz. Za mřížemi si však dlouho neposeděl. Všichni vězni se velice divili, když se mezi nimi na procházce po dvoře objevil ministr spravedlnosti a omilostnil Miloně Strouhala. Na několik let se potom po něm slehla zem. Podruhé se ho podařilo policii chytit, když jako majitel továrny na výrobu umělé sekané rozesmál osazenstvo banky svým podpisem. Ve vězení však i tentokrát dlouho nepobyl a následně uprchl již výše popsaným způsobem.

Nadporučík Hrdlička však od svých informátorů obdržel zprávu, že právě maškarní ples v Příbrami si Miloň  vybral pro své nekalé rejdy.

"Zajímalo by mě sakra, jak ho poznáš?" zeptal se strážník nadporučíka a popotáhl si silonové punčochy s krajkovým vzorem.

"To je naprosto jednoduchý," pravil nadporučík Hrdlička a rtěnkou si přejel rty. "Mistr převleků bude počítat, že o něm víme a proto bude jeho maska nejhorší, tedy nejméně nápadná," pravil policista

a nanesl si na obličej novou vrstvu pudru.

Strážník obrátil svou pozornost do sálu a málem klopýtl na jehlovém podpadku, když uviděl sálem kráčet velice nepodařenou masku muchomůrky.

"To bude určitě von!" zařval Hrdličkovi do ucha tak silně, až mu poskočila náušnice.

Hrdlička se vrhnul směrem k nic netušící houbě a natáhl ji kabelkou po klobouku.

"Jistota, je jistota. Přeci si nenechám utýct nejslavnějšího recidivistu v republice," vysvětloval sálu

a rovnal si křivé vycpávky na hrudníku. Občanský průkaz omráčené houby ho však přesvědčil, že to Miloň není.

Toho večera ještě napadl Jelcina, kačera Donalda a na závěr pak bubeníka a několik uklízeček.

 Ples končil. Rozjařený Lenin na záchodě vyprávěl sprosté vtipy, Marie Terezie do sebe u baru obracela posledního panáka a Vinnetů hledal klíčky od trabanta.

Po cestičce vedoucí k policejnímu ředitelství se šouraly dvě dámy v krátkých sukních.

"Stejně ho jednou dostanu. Šmejda jednoho," vykřikovala ta první.

"Tak si to tak neber Josef, dyk voni ho chytnou jiný," udobřovala ji ta druhá.

Obě vešly na policii a opodál se zpupně rozesmál kaktus.

                                                                                                          Chocky