Marcelíno, v autě na parkovišti a dvakrát je dost
snažíme se trochu prospat
Marcelíno
Lodě se přijíždějí do přístavu potopit
to město Maersk - nebuď smutná - existuje
Jeremiáš je až po bradu ve sračkách
Ani my nechodíme po rovných mostech
Marcelíno nechtělas brečet a pod stolem proplést nohy
že prej v Nuslích začne dneska večer sněžit
malá, jak je ti…
zastávka U Nováků pouze na znamení stop - strop
dávám znamení jako blázen haló mávám na letadla
Marcelíno ještě ještě ještě
je můj knokaut
Když na parkovišti na dálnici stoletá voda ve tvejch očích s
hnědou skvrnou uprostřed
chovej ji nanej hajej dadej ach a pohádky nedej se nedej víš
Tristium Vindobona všech emergency exit, nedej mě, nedej když
kreslím do zpětných zrcátek
já a nebo jiná
A nebo pravá
Marcelíno pozpátku onílecraM
obě pravé
prsty na klapky a hraj! Klepe mi nehtem učitelka klavíru doby!doby!
počítám :
Ivane! Romane! Marcelo! a z podoby je sakra málo
Die Verleitung a ani mi nechodíme
po rovných mostech přece!
Marcelo
Ale třeba ještě zítra… |