Snad sto let

ve stodole ležel

na stole

dnes už tupý, slepý, hluchý

dnes časem už otupělý

pilník.

Mlčel jsem jen

někdy sem tam

někdy tam sem

vrzul jsem

si

zapiloval

jsem

obvykle však jen na stole

ve stodole

sto let tam

jen tak tam ležel

jsem

žel bohužel

většinou jen mlčel

v tichu jsi

a tak jsem taky

pomalu osiřel.

Dnes už jen Réza ví

jak si tak tam

u zdi tiše rezaví

rezaví si rezavý pilník

snad sto let ve stodole leží

už tupý

otupělý

časem pilník mlčí si

jen tak jen jsi

jen jsi sem tam

vzpomeneš

(jak sen)

že si tam jen tak sem tam

vrzul si

jsem si

teď tiše si jen

ležím.