Všichni tančí. Všichni tančí kolem, ve společném světě. V tom světě, který někdo vytvořil, abychom v něm žili.
A já sedím v pasti. Nechci hrát tuhle roli, kterou mi přisoudili. Kradmé pohledy. Netančí. Co s ním?
Proč se na mě dívají skrze prsty?
Můj svět je tak krásný. Mám ho tak blízko -
ve své hlavě, rozprostřel se tam a pohltil mě. Nemusím to, k čemu jsem byl odsouzen. Jen tam jsem skutečně šťastný.
Když už jste si vybrali tenhle svět, tančete si a mě nechte snít. Nezavírejte mne do čalouněných místností jako ty ostatní, šťastné nešťastné.
Herci pošetilí!
Všichni jste zapomněli na tenhle škrt ve scénáři: SMUTNÝ SNÍLEK: <popuzeně> "A všichni ostatní udělají "Pch.", a hrají dál svůj part. Jen já jsem ten spolek dávno opustil. Nač býti hercem? když každý může stát se -" <zavře oči, po chvíli zasněně> "režisérem." <hudba postupně zmlkne a rej se zastaví> <SNÍLEK odchází z jeviště, hudba nehraje, herci však po chvíli ticha začnou znovu tančit>
|