Báseň č. 38

Roztaje láska na mém těle jako sníh.

Roztaje radost na mém srdci jako olovo.

Roztaje žárlivost na mé duši jako vosk.

/Amore,ty ses pominul na rozumu...

Od tebe si med,chléb a máslo nevezmu./

Zblázní se Othelo

a složí pro mě zádušní mši.

Zblázní se Cyrano

a hodí mi za krt škorpiona.

Zblázní se Cesar

a na zmrzlé nohy mi navlékne ponožky z rybích šupin.

/Amore,ty šílíš!

Proč mi v zrcadle ukazujěš tu nahatou puberťačku?/

Rozesměje se stříbrná borovice

a vloží mi do náručí svou dcerku.

Rozesměje se Maří Magdalena

a mé vrásky kolem očí samým štěstí zmizí.

/Amore, pozor atomový výbuch!

Opět jím zakázané ovoce ze zahrady rajské./

Skopičiny,

samé hlouposti,

a přesto budoucnost mi za lež pravdu dává.