Říkali o něm, že létá v oblacích
ale on se jen zasmál
a uletěl jim do oblak podél věže katedrály
skupina malířů na náměstí
zachytila ten zázrak
náhodou
a tak vznikl onen výkřik
byl to zázrak brzkého rána
a lidé protírali rozespalé oči
z kavárny mžourali i laici
a horlivě debatovali
o rozpité šmouze v obrazech
zapřísáhlých impresionistů
kde kdo volal do nebes
ale nakonec zavládlo veselí
a všichni pak hovořili velmi nadšeně
o nových možnostech
další den se profesionálové i amatéři
vydávali v houfech do plenéru
a v novinách se tiskly titulky
o dlouhodobém vývoji
snažil jsem se být skeptický
a četl jen tisk nezasažený
touto avantgardou
ulice zaplavily stánky s levnými napodobeninami
umění bylo na prodej
a rozhlas vysílal nepřetržitě zprávy
ale kdo tvrdí
že se skály obnažují
jen za úplňků pompejí?
Viděl jsem pak na vlastní oči
jak skála vyvřela na povrch v jediný okamžik
z rány toho postřeleného malíře
a lem mé košile
uvízl ve dveřích
které zabouchl průvan jednoho jitra
zůstal jsem nehybný
na skutečný zázrak nikdo nemyslel
|