Zklamáni jsme byli všichni, zklamáni jsme a zklamáni budeme.

Nic nového pod sluncem a historie se opakuje.

Některá zklamání si ani nepamatujeme,ale některá se na nás zavěsí jako histerka

na krk odcházejícího milence.

Své první,které si pamatuju,jsem zažila v devíti letech u babi na prázdninách.

Hrála jsem s dětma na trávě kvarteto(karetní hra)a chlapec jménem Jirka sedící naproti mně,mě miloval.

Já milovala jeho.

Do očí jsem se mu moc nedívala, aby si nemyslel,že ho miluju víc než on mě!

Koukala jsem spíše dolů.

A najednou jsem to spatřila!

Lezla mu KOULE z trenek!!!

Byla skřípnutá k prasknutí, plná žilek lilkovité barvy a dívala se mi do očí!!!

Myslím,že na mně i mrkla.

 Bylo po lásce!