"Jen dvě vteřiny večera ...
(( aneb Památce Z. Navarové ))
Jen dvě vteřiny vVečera
věnuji tomuto městu
(( … sedumkrát mávnu pPerutí ));
Prohlédnu stará místa
zda jsou sSprávně
Poslechnu
jak touha po tTichu
dunivě zní
z rockových sSklepení
Vytuším z TZvýchklubů (( JsSouc=ichˇiˇ´ích sSnad oO sStupeň vVýš, nNeboť nNechybí zZde jJiž cCudnost )), kde
vlci koušou řemen.
Postojím
ve dvoře,
kde ještě dnes
dají se rozbít
ústa
nejistým krokem
v prudkém
schodišti; Ó bývalí … kumpáni,
piráti nahořklých nocí … -
- kde Je vám kKonec.
Tvoje tramvaj změnila (( dočasně )) trasu;
Nezdržím se déle Láska
v tomto městě pro Mne
zmizela (( Tak leť … )); pracujeme (( a žijeme )), abychom
vyjádřili Slávu Boha.
."
|