El condor (Občasný)

Copánky z myších ocásků
zas ta naše noc má,
a brzy zemře na Lásku,
jen co čas dotiká!

Minulost v mysl vtírá se,
jak bildboard otravný,
což ubírá jí na kráse,
a cesty spálený

zanechá jenom za sebou,
marnosti pocit zlý,
já chtěla býti celá Tvou,
teď říkám jen: "Tak jdi!"

Střechou z černého sametu
se vzorkem bledých hvězd
mi bude přelud marných snů,
bezmocně svírám pěst.

Naděje zmírá poslední...
Co člověk? Je-li živ
nebo už taky tiše sní
sen mrtvol studených?

Tajně doufám ve vzkříšení,
/vždyť bible toho plna jest!/,
sním o svém Ráji na zemi,
světle na konci cest...