Báseň č. 33
Soumrak.
Sněží.
Sen zapřahá do saní záludnost
a růže zahalená do kožichu přichází.
Nejsem to já,
je to jen uštěpačná poznámka.
Nejsem to já,
je to jen bledule,zasazená do zlata.
Nejsem to já,
je to jen touha, malicherností korunovaná.
Soumrak.
Sněží.
Sen zapřahá do saní záludnost
a růže zahalená do kožichu přichází.
Jsem to já,
i když uštěpačná poznámka tomu druhému
parohy nasazuje.
Jsem to já,
i když bledule,zasazená do zlata,
po svobodě touží.
Jsem to já,
i když touha,malicherností korunovaná,
vládne v pekle.
Soumrak.
Sněží.
Sen zapřahá do saní záludnost
a růže zahalená do kožichu přichází.
Mé Já pochybuje o tom,
zda uštěpačná poznámka nade mnou zvítězila.
Mé Já pochybuje o tom,
zda bledule,zasazená do zlata,
dokáže žít na svobodě.
Mé já pochybuje o tom,
zda touha,malicherností korunovaná,
vládne v pekle spravedlivě.
Soumrak.
Sněží.
Růže zahalená do kožichu usedá.
|