|
|
|
Věnování lásce Autor: Mate (Občasný) - publikováno 10.3.2004 (17:46:27), v časopise 12.3.2004
|
| |
VĚNOVÁNÍ LÁSCE
Jsi divoká řeka, co strom jak stéblo stáhne,
písečná poušť, co žárem slunce prahne.
Nezkrotný kůň, jenž nesnese otěží,
nespoutané moře, co smývá pobřeží.
Magická síla z hlubin vesmíru,
ledová krása skrytá v safíru.
Splynutí duší v němém vyznání,
tichý hlas zvonů - temné volání.
Perlivá dravost vody ve víru,
bezbranná křehkost růže z papíru.
Třpyt rosy v ranním svítání,
údolí slepců - v mlhách tápání.
Jsi tady pro nás od věků do věků,
tolik potřebná každému člověku.
Jsi tajemný rub, jenž nemá líc.
JSI. Co přát si víc.
|
|
|