Čas mu není. Je v prázdnu. Kolem mlčí
Kupí se stíny. Hučí. Dav je z nich
Sám vyvrh´ nitro ze své hlavy vlčí
A z mrtvých bohů nic už nezastih´
Znovu je pohřbil, dávno předešlé
Už nesmí tlít, jsou v bláznů nihilaci
Nikdo tu neshlíží, jak stezkou jde
A místo ďáblů osedlaní draci
Chrám jako dřív - zas kupa kamení
A voják naze s kapesníkem váhá
Čas nerozdělen, jsou v něm ztraceni
tu pravdy starců rozbila se váha
Ze vzdoru hluk se tísní uprchlíků
a v diaspoře spoře přežívají
Pak než se nají, beze slova díků
Neplodné rady vilně rozdávají
|