|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Smrákáš se a zacházíš. Přecházíš bez červánků do temnoty a
uzavíráš se. Jsi neproniknutelná tma. Je zajímavé tě takhle pozorovat,
asi tě něco trápí, nebo jsi dnes jen smutná. Vaneš na mě ponurým,
večerním vánkem bez špetky povzbuzení. Tvůj obličej odráží tvoje
nitro a já mám konečně jistotu, že tam hluboko uvnitř něco JE.
Závoj v tvých očích - a pak kal. Z tvých studánek se dnes nedá
pít. Tvá černá na šatech se ti vpila pod kůži a zahalila tě - mladá
temná dáma tam vedle mě sedí a já s tím nemůžu nic dělat...
Jsi krásná úplně jinak. Třeba ti jakákoliv změna sluší, padne ti přímo
na tělo a je pro tebe vždycky v módě. Možná tě za čtyřicet let potkám
úplně jinou - ale stejně tak krásnou, jako jsi teď...
Sirový vítr ti profoukl vlasy. Viděl jsem to jenom já, protože ses
přitom zachumlala do sebe. Jsi sama a uvnitř nemáš nikoho, kdo by
tě zahřál, ochránil? Krvavými rty, tou stále schnoucí ranou mi ucházíš
a jsi přesto nádherná. Bože jak jsi nádherná, když jsi smutná...
|
|
|