ariel (Občasný) - 1.12.2009 > Gabra> to mě připomíná jeden příběh (nevím, jeslti tě to zajímá).
jednou jsem si poskočil radostí mezi futry s takovou vervou, že mi museli zašívat hlavu. jedna má studentka (čtyřicetiletá bankovní úřednice) z toho pak vyvodila závěr, že se člověk nemá moc radovat.
občas si poskočím na chodník, a bohužel si přitom většinou vzpomenu na bývalého kamaráda, který to jednou ironicky komentoval. je to už skoro dvacet let. jak člověka jediná událost tak ovlivní?
ale zpět k tématu: myslím, že skáču spíš míň. ani na gymnastickém míči prakticky neskáču, ale minulý týden jsem objevil zavěšování na něm dozadu, až na zem.
