* * *


Po obědě se Erik s Georgií odebrali na zahradu
do altánku.
"Georgie, je nejvyší čas abychom se alespoň
pokusili této záhadě přijít na kloub." řekl
tiše Erik po dlouhém mlčení.
"Máš pravdu, je to v zájmu nás všech."
"Takže se nám okruh podezřelých zmenšil.
Janiu a Davida můžeme vyloučit", rozhovořil se
tichým hlasem Erik, "zbývají nám tedy: strýc
Byll,teta Olli, Nunu, strýc Jon, Swid
a Charlosina."
"Zkusíme to pěkně od začátku." prohlásila
Georgie.


* * *


Když konečně zvonek svolal všechny k večeři,
usedli za stůl a Charlosina začala nosit na stůl
jídlo. V daném okamžiku pronesl záměrně Erik hlasitě
tuto větu (jak se odpoledne s Georgií smluvili, dá-
vali dobrý pozor jak který z přítomných zareaguje):

"Slyšel jsem že teta Eliz loni odešla.
Vždyť právě tou dobou vyhrála dva a půl
miliónu v ruletě, jak mi sama psala. Proč tak
najednou beze slov zmizela?"
Všichni obrátily trochu udivené pohledy na
Erika.
"A ty peníze si vzala s sebou?" dodala
s mírným úsměvem Georgie.
V tom Charlosina upustila mísu s masem. Zraky
se obrátily na ni. Byll Rappael hrozivě zasyčel
a stříbrnou píšťalkou svolal své dogy, které
si s masem rychle poradily. Hned poté se Byll
šilhavým zrakem zadíval na Erika a spustil smích
až mu z úst prskaly sliny. Swid seděl v rohu
u malého stolku u kterého měla připravenou
židli i Charlosina. Zdálo se, že nejeví
nejmenší zájem o debatu u hlavního stolu.
Jen mžoural očima po psech, kteří právě
dohltali pečeni.
Nunu se jala odpovědět Erikovi: "Abych řekla
pravdu, nikdy jsem neuvažovala o tom, zdali si
teta Eliz vzala peníze..."
Do řeči jí skočila Olli: "Peníze si má nebohá
sestra vzala s sebou."

"A so ci o tom myslíte vy strýčku Jone?" zeptal
se s napětím Erik.
"Já... nevím. Snad ano. A proč tě to vlatně
tak zajímá?"
"Ale nemohl jsem v noci spát a tak jsem si
vzpoměl na tetu... .!" zalhal Erik.
Dál už se debata na toto téma nerozvíjela.


* * *


Georgie se ještě česala před zrcadlem, kdežto
Erik už zalehl a rozevřel si rozečtenou
knížku.
"Eriku, nech tu knížku. Jak si ještě můžeš
číst?" napomenula manžela Georgie a vlezla
si pod růžovou přikrývku. Erik odložil knížku
na stolek a tázavě se zadíval na Georgii.
"Myslíš že nic nepoznali?" otázala se Gerogie.
"Jako že jsme tu přišli na tetu?... To nevím
ale v každém případě to mohlo vraha napadnout."
"Eriku, mám nápad. Už zítra dopoledne se KAŽDÉHO
zeptáme jestli uměla Jania plavat. Ale každého
zvlášť, aby to nebylo nápadné!"

POKRAČOVÁNÍ   PŘÍŠTĚ