|
Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
|
| |
Odpusť mi prosím každý pohled,
tu chvilku štěstí bez tebe, s Tebou.
Já vím, nezapomenu, nikdy to nešlo hned,
ale jak mohu, bez tebe s Ní.
S touhou jenž končí u kořene mého srdce,
nechci už spát v leknínovém moři,
Toužím usínat tak krásně sladce
..na věky.
Prosím nech mě snít,
nech mě ještě chvilku toužit.
Prosit o to jak mohu žít!
Já vím, svoboda je to, co nemůžu mít.
Hodiny odklopují smutek,
a lekníny do sebe uzavírají mně... můj život.
Okvětní lístky jsou mou láskou,
a voda je mým věčným životem.
Prosím! Nech mě žít!
Smáčené prsty na dně krvavého moře,
jemně uložené, uříznuté, od zápěstí.
Tak aby již více nemohly už obejmout...
|
|
|