Již asi tři roky trpím omezenou pohyblivostí kloubů. Nemohu si sám zavázat boty ani obléci ponožky. Na ponožky jsem už rezignoval. Asistent mi je v sobotu po koupání oblékne a následující sobotu po dalším koupání mi je zase vymění za čisté. Prádlo si zvládám vyprat sám (pračka Indesit). Zvládnu ho i pověsit, ale už ne složit. To mi dělá buď asistent (má zácvik v děcáku) nebo pečovatelka. Nepříjemnosti se zavazováním bot jsme s asistentem zásadním způsobem vyřešili nákupem mokasín, které se pochopitelně zavazovat nemusejí. Prošli jsme celou Budějovickou a sehnali jedny vyloženě letní, které mají bohužel po stranách větrací otvory, ale zároveň měly pro mě neocenitelnou výhodu – dokázal jsem si je i v krámě obout zcela bez cizí pomoci. Ostatní nabídnuté boty touto vlastností neoplývaly, proto jsem si ty letní koupil, i když bylo jasné, že je budu muset nosit po celý rok. Loni jsem je také bez problémů v zimě nosil. Až letošní zima učinila letním mokasínám přítrž. Proto jsem si při bohaté sněhové pokrývce objednával na všechny cesty pečovatelské auto. Normálně jsem ho využíval jen na cesty k lékařům, ale vlasy mi rostly a rostly, u holiče jsem byl naposledy v létě, a tak jsem vypadal jako dostatečně zpustlý bezdomovec s vlastním bytem. S holiči je na Pankráci vůbec problém. Kadeřnictví U Svépomoci 2 zrušili. Nejbližší holič je nyní v Arkádách Pankrác, kam lze snadno dojet autobusem, ale ostříhání tam stojí 490 Kč. Ostatní místní holiči se neosvědčili, protože stříhali blbě. Až loni objevil asistent holičství v ulici Zdaru, kde sice stříhají hezky a levně, ale je to tam daleko a žádná veřejná doprava tam nejezdí. Jít k tomuhle holiči v letních mokasínech po sněhu, kterého je na chodnících pořád habaděj, by znamenalo buď nastydnout, nebo si zničit jediné boty, které bez problémů obuju a proto si je musím šetřit. Z tohoto důvodu jsem se rozhodl objednat si na cestu k holiči pečovatelské auto. Byla to akce svou přípravou srovnatelná s vyloděním Spojenců v Normandii. Nejdřív jsem se musel objednat u toho holiče a vysvětlit mu svou situaci s dopravou, tedy že se pečovatelské auto občas opozdí. Následovalo samotné objednání auta a potvrzení objednávky. Vlastní vylodění v Normandii (operace Overlord) však dopadlo dobře. Řidič přijel včas a řádně zaklepal na okna místo zbytečného zvonění, které stejně nikdy neslyším. Pěkně mě tam ostříhali, dal jsem 20 Kč spropitné a řidič mě v pořádku dovezl domů. Normandie byla úspěšně obsazena, Němci se dali na úprk a generál Patton mohl jít klidně na pivo.
|