Jo, to bylo tenkrát,

tenkrát, když on zcitlivěle prázdný,

říjnovým chladem narušený,

byl přepaden zoufale úzkostlivou,

osamělou podzimní tesknotou.

Držela se ho jak nachlazení

chrchlajícího usouženýho člověka.

A ta teskná samota kreslila

na plátně jeho mysli

stíny děsivých zjevení.

A neměl nikoho

k teplepřátelskýmu propojení.

15.10. Léta Páně 2002