Balada o patosu
Volaná stanice je nedostupná
jen strohá zpráva smutná
tohle alibi jsme vyměnili za upřímnost
už nevolej vždyť řekli ti už dost
a nesnaž se pochopit a neřeš
k ničemu to není
Nebuď jak malá holka a pochop ten fakt
už dost dlouho hráli jsme si na pohádky s šťastným koncem
tak nebuď přeci nenasytná
jak hořce ta směšná touha chutná
v tom dlouhém večeru a noci
když sama hledáš odpovědi na otázky,
místo nich tak tma namaluje ti vrásky
A romantická princezna má šaty od hlíny
když klečí u udupaných sněženek
s výrazem apatie už konečně pochopila
že její představa a touha
dost nepatřičná byla
|