TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

Poezie

> Poezie

>		Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

K noci dluh
Autor: Martin (Stálý,Redaktor) - publikováno 27.6.2000 (15:24:27), v časopise 28.6.2000

Mišpule (Občasný) - 7.7.2000 > Poměrně běžný námět je zde zpracován velmi nezvyklým způsobem. Již ve formě je možné najít různé variace. V 1. sloce autor upouští od rýmu a kloní se k užití asonance (shoda koncových hlásek), patrně by ho zde pravidelnost rýmu spoutávala Zbývající 3. sloky jsou vystavěny za použití verše střídavého, který je ve 3. a ve 4. sloce doplněn lichým veršem. V 1. a 2. sloce je užita ich – forma (jakoby si autor nejprve třídil vlastní myšlenky sám se sebou), v následující sloce se obrací k posluchači (du – forma), v závěru vyvozuje jakési obecné gnóma, které je podtrženo přiléhavým užitím wir – formy. Rovněž básnických prostředků zde čtenář najde skutečně nepřeberné množství: např. metafora (1. sloka) - „sál vodu z mlh“, aposiopese (nenadálé odmlčení) – „zahynul…lásky mé sen“, epizeuxis (opakování stejných slov ve verši; 3. sloka) – „jen psát, verše psát, verše psát“, apokopa (vynechání hlásky na konci slova; 4. sloka) – „chcem“, epiteton constans (ustálený básnický přívlastek) – „slepý cit“, „hřejivé svíce“, enjambement (přesah verše; 4. sloka) – „k noci dluh / zvyšujem“. Takhle dokáže o „dluhu noci“ psát jen básník. Líbí…		Body: 5

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Mišpule
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je čtyři + dvě ?

Napsat autorovi (Stálý,Redaktor)