TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 21.11. Albert

Všechny rubriky

Próza

> Próza

> Povídky

> Fejetony

> Úvahy

> Pohádky

>		Životní příběhy

> Cestopisy, reportáže

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Bohnice 2010 2.část
Autor: Montrealer (Občasný) - publikováno 19.8.2010 (03:26:27)

Čtenář - 8.4.2013 > ahoj, chtěla bych se vyjádřit k pavilonu 27. S diagnózou těžké hraniční poruchy osobnosti, která často vedla až k psychotické dekompenzaci jsem tam měla tu čest být hospitalizována několikrát. Máš pravdu v jednom, tamní praktiky JSOU často neadekvátní.. zároveň je ale často sporné, co v určitých chvílích adekvátní je. Já tam byla kolikrát i 3 měsíce a kurtována (poutána k posteli a to často ne jen ruce a nohy, ale i pod prsama, stehna) jsem byla mnohokrát, protože jsem měla disociativní záchvaty (byla jsem úplně mimo sebe, ale zároveň sobě nebezpečná - vypadá to jako epileptický grand mal) a různě semi-psychotické stavy, které jen těžko šly zvládat jinak. Byla jsem jak na jednotce intenzivní péče, tak i na samotce. Prodělala jsem i elektrošoky. Pravda je, že primáře/později primářku jsem měla jiné a později naprosto úžasnou ošetřující sestru. Užila jsem si tam své, mnohokrát jsem je nenáviděla a myslím si, že občas byli na mě či jiné opravdu příliš surový, pravdou ale jest, že bych se byla bývala s největší pravděpodobností v té době jinak zabila. Ostatně i tam se mi podařilo si rozpárat ruku tak, že mě museli vést urychleně na Bulovku a zašít to 27 stehy, abych nevykrvácela - měla jsem hlasy, které mi říkaly, že pokud to neudělám, vyvraždí mi rodinu. Chci tím říct jen jednu velmi prostou věc a to - že nic není černo-bílé!

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je jedna + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný)

Addictive Zone Orbital Defender Game