Zatmění

Stín,právě utíká

přede mnou, volný

domácí mazlík, povolný

věky před ním zaniká

staře pohladí novorozené

v hábitu šera stvoření

oltářem nicoty zahalené

přeletí krajem znamení

ruce spjaté, protečou

rychlostí vlastních myšlenek

v hrůze stovky utečou

ranami dávných válek

proudíc, na nit navléká

zdechlý kořen jehlou

vyšít erb toho staříka

nezvládnou ani ve dvou

konstalace v jediný okamžik

odemkla stavidla strach

která z misek převáží

konce či nádechu..