máš pocit, jako by se tvůj osud stahoval a doháněl tě jako obrovský zuby zipu, kterej tě rozdrtí jehly a okatý knoflíky! víš, co dělat? rozervi se rozeřvi se rozevři se a on tě nepozná!
všechno zastaví a zčerná a zůstanete sami dva bude zmatenej, nech ho, poplazí se dál a ty mu vyskočíš na hřbet rozjede se pouští a rozezní prach z nespočtu kostí a na tváře se ti přitisknout dvě hladový ruce chladu
obejmi tu neviděnou sílu a dej se s ní do tance mysli si, že už padáš a pak si vzpomeň, že pod tebou proudí studená krev ohromnýho hada s černočerným okem upři pohled před sebe a pozdrav, zlíbej, drásej, vítej, řvi a skákej vlající mraky! a všechny tvary svýho ducha!
a pak si vzpomeň -
klekni si, opři kloub o tu ledovou šupinu a čti v řádcích jejího lesku
a pak i mezi nima
jen ať ti jektají zuby aspoň si vzpomeneš že je máš zatnout, drtit čelist, zatnout pěst, zvednout zrak!
BĚL!
a pak si vzpomeň jaká je čest trpět v tomhle těle v tomhle světě |