na tvých černých řasách

lemující zorná pole úrodná

obeplouvám celý svět

často tam...často zpět

do duhových světnic

pozvaná pohledy

odkládám svůj šat

na panenský stůl

říká se

že oči jsou studnou do duše

vídám

cítím spojení

někdy se jentak propadám

nechávám se unášet

a tvé oči když

jsou při polibcích zavřené

říkají odevzdaně vše

něžně čteš v mých

jen tak

a když nevíš

ptáš se

nevíš

a víš

z těch podřas

ve slaném nálevu

nepravosti odplavíš....