Jak myšlenka na smrt

to balíčkované maso

se navrací zpět

hladím opět to zvíře

když jej vyjímám ven

opatrně abych neublížil

už nevím komu

je mlha

a naděje světla  

pták odevzdal křídla

modlím se

za duše slov

den

visí v pravém úhlu

z úst

se stmívá

a oči míří k jistotě   

táhnou na severy

navrací se do ghett

dekoltů a hvězd

s každým zapamatováním

a dole koně

plaší se vlastním stínem

jako my

čekáš v hlavě dítě

ani nevíš s kým

sedmá bolest

přichází v neděli