Rozmáchlé šňůry mezi domy
Jako pavučiny
stínají z dnů jas
Zachycený příběh
rozkousl peprmint
větrem dávený
A předal drn …
Je to jen kousek krychle
trčící z dlaně
ostré hrany ční nad vlnami
kostrbatých ploch cvakavých kastanět
( v rytmech baldachýnů ) … v mapách lékořice
Všechno jsme poznali
Zapomněli omluvy
rozkazy
… i řekli už ne
Káně létá na nebi
slyšíš soprány vzdoru
na vzdechy konců
se neptáš
a nevnímáš trny
homole cukrových střech
metalujícími paprsky
žehnají úlovek z mraků …
ale ...
Co to je?
Zvládl to?
byl to malíř
co si hrál na anděla
Padal z nebeských kopretin
do ulic
mezi domy
do šňůr z pavučin …
zanechal plátno s krajinou
tak zvláštně rozpitou
že najít břehy
zanamená utopit se v slzách ...
Zemřel pro den
s kostky cukru
u našich rtů
jarmarky s perníky
čouhají z ulic
do bytů
a nám
najednou nevadí mrtví ptáci
co se po zimě vrátili
v proudech řečišť
plných smíchu
( vyprahlá plantáž ...
je tamburína bez dlaní
cukrové řepy sklidí
smutek z našich kořenů )
|