|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Proč každé ráno
nacházím na svém polštáři
jen tvůj obrys?
Nemám důvod být veselý
když uklízím postel
prázdnou a teplou
po našem milování
Chci být vděčný
za chvíle
které slunce přineslo
na svých paprscích
tak náhle a nečekaně
Chci se těšit
z momentů
vepsaných osudem
do příštích dnů
Snad chci moc
Snad chci všechno
Snad je toho příliš
Teď sedím u stolu
nad horkým čajem
Poslouchám ticho
a polykám slova
Sleduji mizící obrys
tvého těla na polštáři
a celá ta scenérie
se sluncem
obrysem
i touhami
tak nápadně připomíná samotu
Otevřu okno
a pustím dovnitř
čerstvý vzduch
snad zapadající slunce
zahřeje mé mrazem modré rty
a budou mít o čem povídat
A snad tvůj obrys
na mém polštáři
ještě chvíli
vydrží
|
|
|
