|
To pro tvůj krček houslový,
jahůdky ňader snad,
já zatoužil jsem, bláhový,
s tebou se milovat.
Jsi nejlepší z vín archívních,
barvu, chuť, buket máš,
a pro tu jiskru v očích svých
tak svůdná se mi zdáš!
Než noc se s jitrem zasnoubí
a rozklene se den,
láska se jako podhoubí
uchytí v srdci mém.
Jako vích touhou vzplanu snad
a nežli do města
vstoupí úsvit i ranní chlad,
budeš má nevěsta.
Noc ještě mladá zdá se být,
já vášní planu již,
a nenaleznu v duši klid,
než budeš má, však víš...
Až ptáci začnou v zahradách
velebit krásu dne,
dál přijímat chci jako v snách
dary tvé kouzelné.
Ač snílkem pouhým zdám se být,
jsem každým coulem muž,
jsi nádherná, já chci tě mít,
tak nezdráhej se už!
|
