Zázraky

Neměla na růžích ustláno

však místo na slunci stále hledala

místo puťky odvážně vypadala

a přesto jí nebylo přáno

A ona nechtěla bohatství a moc

pouze po lásce toužila

Byla krásná, nejmilejší stvoření

to oni jí nadávali

kvůli původu, kvůli minulosti

Byla osobitá a okouzlující

jen láska nepřicházela

Na hvězdnaté nebe se dívala

a říkala si-tam není pro mne hvězda jediná

Jiskřičky v zelených očích

a odlesky mahagonových vlasů

nestejnoměrná

jako přirozená krása

Nevíte o kom píšu

ale já ji obdivuji

má největší srdce, nejčistší duši

a rošťáckou, usměvavou tvář

pomáhá a soucítí

skrývá ve svém jménu Zázraky