ČEPICE

Snažím se působit střízlivým dojmem ze všech sil. Ehm, la, la, la, uau, uau, procvičit mluvidla, vyzkoušet si pár konverzačně obtížných témat, zkontrolovat artikulaci, narovnat krok a můžeme domů. Bylo by sobecké a kruté obtěžovat milovanou, těhotnou partnerku přebytkem informací. (Kde jsem všude byl, kolik jsem toho vypil (pět piv a něco málo k tomu) a tak dále.)

Sebevědomě zasouvám klíč do zámku (bez problémů), poslední hluboký nádech a otevírám. A hele – má milá je zrovínka v chodbě, málem jsme se srazili. Ahoj pusinko!

–No, ty zase vypadáš, poznám to vždycky podle toho, jak máš blbě nasazenou čepici!

(Ouha…)