Azrael

Noc halí svět do mrtvého hávu

Jen nevkusné reklamy vábí k potěšení

Vždyť kousku života již v ní není

Mrtvé oči, rozervané srdce

Pozdě, ale přeci vystřelená nábojnice

Slétněte se supi na mé tělo běda

Zas bude kolem svět bez jednoho z nás

Třeba to rozzáří v někom blažený svit

Chceš býti samotná, překáží Ti můj cit

Byla jsi inspirace moje, já Tvůj lev

Co Tě trápí ?, vždyť vyslechnu Tě rád

Mám Tě rád až k zbláznění,

že Ti tvůj život připadá jak ve vězení

anděl smrti klepe na má dvířka,

konec mojí duše je věc jistá

nač chodit po chodnících měst,

kdy vůně syčícího plynu dokáže mne svést

bože, andělé smrti, pospěš si jako Polednice

ukaž jak ingoty betonu drtí moje plíce

ať nad hrobem není žádná svíce

jen skromný a jasný epitaf

miloval jsem Tě a chtěl Ti lásku dát

ač mám dlouhou čáru života, nechci žíti dál

jsem lev či král, lvíček či králíček

však bez pohledu to tvých něžných víček

nechci žíti dál.

Když tak píši tyto řádky, není pro mne cesta zpátky

Jak lev bych na celý svět řval, jak jsem Tebe miloval

Jakoby nikdo neměl tušení, jak krásné je naše souznění

Naše duše, naše těla v jednu zář se proměnila

Kde se vzala ta či ona, co náš cit tak poničila

Dal jsem Ti ruku, kterou jsi pevně uchopila

Chtěla jsi se mnou projít celý svět

Básník a básník, lev a lev

Číše naší lásky se naplnila

Ty jsi svou víru ve mne ztratila

když bych Tě stále více chtěl

otrávený šíp do mne vystřelí

anděl nebo snad ďábel Azrael

u Tvých nohou, co jsem líbat chtěl

probodni srdce mé, jak jsi to vždycky chtěl

snad se mé dobroty nebojíš

pro svou dobrotu a lásky zanícení

čeká mne v tomto světě jen posměch

a věčné zatracení

copak se najde dívka soudná

která by byla také hodná

můj osud je už určený

musím žíti život bez ženy

žíti ho jenom na krátce

ač jsme tu jenom na krátce

raději skočit na mou věru

do jedovatých šípů jezera

Chitzen Izá nebo vstoupit

Do vln projíždějícímu remorkéru

Ať je ta smrt krátká

Budiž mi voda ,země hladká.