ŽIL /stejně jako Ty/
PROBUZENÍ
Sedím u nařasených nití
proplétám sedlinu prokřehlého mléka
jsem čirý v důsledku eutanzie
smeknuté v nádražním bufetu
nehybné metličky ztloukají víru
prázdnou skořápku vaty a vody
klíč usazen
na ocelových bradlech
vrhnutý touhou
k obzoru
brod vysouší cesty
pohledem nutí
vazbit krov
v laku glazur
a probudit se ...
PUTOVÁNÍ
Z kolovratu padají dny
předou pruhované sítě
den zmocněnec tamtamů
dozvuky položil
k odrazům prázdných maringotek
na okně zlomenné pírko
cinká slova
do ošatek měděných
zůstal jsem stuŽen
neodvát
poleptán clonou
z oblaků
LÁVKA
občas jsem psal …
do cizých kůží
na těla levná i řasy pokrytá
zněl jsem jakoby z dálky
možná žil
snad ano
doufal v to …
když přecházel přes mne
pod lávkou z provazů
se potila
hnízda
hladová mláďata
žebrala
o nebe |
ODEŠEL
Platonický roj vlasů
oddává se
třaskvým plátnům
na sukno odložil
šat poutí zdřený
protkán proměnou
hřešících poustevníků
( skvrněn v dechu
váznul
a myl decentnost
v prorokově pastvě
těkavých mršin )
po čase oblékl jsem
tělo s jiným monogramem
u dlaní
v koutku uplakaný
bajonet v ústech spříčený
chytal rez
z křídel motýlů
SMRT
Nic jsem neviděl
přišla
bylo ticho / skoro tma
a Já nic neviděl
jen na balkónech
se rozsvítila světla ...
předla svícny
bez plamenů
MELODIE
byla slyšet
v promenádě odkvetlých vln
semena doutnala v hromadách listí
a slunce okusovalo měsíční samotu
něco zbylo
v tom domě
pootevřenné krovky
bez návratů
A byl jsem i zamilovaný …
POHLED
couval jsem do dveří
divil se
teploměrům
i
muzikální nadřezenosti noci
nad plochým zvukem dne
patoval klikatá gesta
letních vázanek tuhých krků
v podchodech
plných plápolavých ozvěn
lačných klapavých jazyků
okopaných polobotek
obdivoval
ztracenné skicy leonarda
TY
Ty
baletka mezi zrcadly
točila si piruety
ladných
zapřených pohledů
ze skla i z ocele
papírová bárka v oceánu
co houpe se na vlnách
daleko od břehů
TEKUTINY
navlékali jsme nylonové vlasce
do jehel
horkých polibků
s každým píchnutím
se párala fráze z jedné strany bilboardových romancí
ale bylo to krásné ...
když stékaly tekutiny
po stěnách
přetékaly do spruzených molytanů
slastné povodně
SMUTNO
a pak jsem litoval
podřezanné květiny
flórické sebevraždy
pády květníku z pátých pater
omrzliny na listech
viděl jsem jak naschvál růže nakukují do cest
a snaží se zemřít pod podrážkami
viděl jsem jak stromy natahují větve k bleskům
a pukají z úsměvem letokruhů
jak vysychají mízy
drolí se plody …
... z čeho udělat stuhu?
|