kranad=fernet (Občasný) - 19.11.2012 > četl jsem v Nancy Friday dopis jednoho psychoterapeuta ((už ta expozice - mimochodem pravdivá - dost vypovídá o absurditě sebereflektujícího tvora, leckdo (si) d(z)oufá, že jediného v celém vesmíru)), on se jí svěřuje - dle mého nevěrohodně, ale já nevím, třeba ji fakt nechce svést - "kdybych byl žena, dotýkal bych se sám sebe od rána do večera". Kdybych takto vypadal, taky bych se fotil? A líbil bych si se? Nikdy neříkej nikdy. Ano, proužkovaným košilím.
Dcera chce pořád digitál, ale já jsem chudý dělník. A ke všemu si za to mohu sám, protože jsem dělal chybná rozhodnutí. Marně čtu v očích fotografovaného objektu, zda se někdo po jejím boku nebude dopouštět (nebo nedopustí) chybných rozhodnutí. Zdá se mi, že takovéto otázky jsou nad její vůli.
Jo, co říkáš na tu kauzu Obermannová/Václav Havel?
fotka se mi líbí, spolu s názvem to snad i něco znamená.
