Snad je hloubka přátelství,
snad lásky sítě,
je jedno jak nazvat ten cit,
já si tě vážím miluji tě,
a není to jen pouhý okamžik.
To není plamen,
co vyšlehne z úst fakírovi,
co vzplane a uhasne,
jak list papírový.
Snad jak dlouhá,bílá křestní svíce?
Ne,ne mně zdá se,
že věčnému ohni na Olympu,
podobný je více.
Jak snadné je otočit vědro vzhůru dnem,
a nechat všechnu vodu vytéci ven.
Jak snadné je nechat vytéci tu vodu,
co ale prapodivnou srdce je za nádobu...
Ikdyž otáčet se ho snažíš ze všech stran,
dá práci, aby na světlo dostalo se,
co ukryto je tam....
|