Minulost dvou dní

Zlomil jsi mi srdce

snad už po sté

sešité a umlácené

smutně prosté

Jsem vyvedená z míry

a píšu o svých pocitech

nejmenší z draků

zblbnutá a otrávená

Jsem znuděná ze všech těch keců

Jsem zklamaná z ukrytých citů

Jsem znuděná z okolního světa

A můj pocit strachu neodlétá

Ztratil jsi řeč

prozíravě hledáš slova

hraně

smutně

všelijak

Zbyly jenom touhy

hry nemajíc smysl

lži a lháři

smějící se melancholie

chodící

Tělo bez duše

a pozdní zimní sníh

připomíná mi tě

Jsem smutná

nesmírně smutná

a hrdá za svou sílu

Já nepláču

když mi puká srdce

Černý závoj

přes oči mám

Jsi šťastná?

Už musím jít

Nevyhýbej se!

Já...

Jsi šťastná?

Ne, jen chci žít

a povinnost nechat být svobodou

Nepoznané sny

nesplněná přání

vrásky na srdci

to je můj svět.