Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.3.
Soňa
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
 Próza
 > Próza
 > Povídky
 > Fejetony
 > Úvahy
 > Pohádky
 > Životní příběhy
 > Cestopisy, reportáže
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
Merry Christmas England
Autor: martin tvrdy (Občasný) - publikováno 30.1.2013 (23:11:24)

   Otevřela dveře a řekla: ,,Poď dovnitř.“

   Vešel jsem a ona za mnou zavřela. Stáli jsem vedle sebe. Na fotkách vypadala jinak. Byla oblečená do černýho vytahanýho svetru a bílejch tepláků.  Ukázala mi, ať jdu po schodech nahoru.  Schody byly kousek od hlavních dveří. Potemnělá chodba vedla do kuchyně, kde se svítilo. Z pootevřenejch dvěří  obyváku, kterej byl hned vedle schodů,  problikávala televize. Teď se tam někdo zasmál. Nějaký dítě nejspíš.

    Trošku jsem znervózněl. Chci říct, že většinou, když přicházím na tenhle druh návštěv, není nikdo doma. Jednou jsem byl u Brazilky, co k nám zavítala z Londýna. A ona si pronajala byt s ladyboyem odněkud z Thajska. A zatímco jsme to dělali, tak se z kuchyně ozývalo cinkání kastrólů a skleniček. Ale to mi nějak nevadilo. Naopak.  

     Nakouknul jsem do obyváku. Hned za dveřma stál vánoční stromeček a pod ním už leželo pár dárků.  A kolem televize, která sálala pohádky a reklamy, sedělo  několik dětských postaviček. Televize jim každou chvilku rozsvítila oči. Chytnula mě  za ruku a přítáhla k sobě.  Ustoupil jsem ode dveří.  

    ,,Nahoru po schodech,“ postrčila mě.

    Vyšel jsem po schodech do patra. Přímo před schodama byla koupelna.  ,,Doprava,“ nasměrovala mě do pokoje, který byl hned vedle koupelny. Vešel jsem do tmy a ona vešla za mnou.

    ,,Cvak,“ rozsvítila a já se rozhlídnul kolem sebe. ,,Sedni si. Dáš si něco k pití?“zeptala se. V tom malým pokoji byla  hlavně postel. Posadil jsem se.  Po podlaze byly poházený samý ženský věci, jako malovátka, nějakej přístroj na hubnutí, víc svetrů. Vedle dveří byla skříň a vedle ní ještě jedna o něco menší. Na ní stála malinká televize, kolem který bylo pár úředních obálek a další malovátka.

   ,,Jo, dám si čaj.“

    Cukla s sebou a pak si  překřížila si ruce na hrudi. ,,Odkud jseš?“

   ,,CR.“

    Oba jsem byli zticha. Doteďka jsem s ní komunikoval přes sms. Tuhle šukací schůzku jsme si dohodli pomocí několika  zpráviček. Vždycky to ale nejde. Většinou chtěj holky z inzerátů, aby jim zákazník zavolal.  Nevím proč. Možná si myslej, že je větší jistota, že se klient na domluvenou schůzku dostaví. Nebo už dokážou po hlase poznat, co jsme kdo zač? A případně zavřou vrátka dřív, než bude pozdě? Nevím. A tak jim volám, když na tom trvaj. Když nemusím, píšu sms. Nemohla tušit, že jsem cizinec.

   Věděl jsem, že bude lepší, když něco řeknu. Nakonec, na začátku bylo  slovo, ne?!

    ,,Jak ses dneska měla?“

     Viděl jsem, že jí trošku ulevilo. Dokázal jsem totiž mluvit. Anglicky. Možná jí napadlo, že bychom si přece jenom mohli rozumět.  

     ,,Ale jo, dobrý. Trošku hektika teď před Vánocema. A ty? Jak dlouho seš tady? A co děláš?“

    ,,Už to bude sedum roků. Jezdím taxíkem. Teda, dělal jsem i jiný práce, ale to taxikaření mi asi sedí nejvíc. Ty děcka dole...?“

      ,,To je v pohodě, za chvilku jdou ven. Říkals čaj, jo?“

      ,,Jo, díky.“

      ,,Jak ho chceš?“

      Tradičně, po anglicku, napadlo mě. ,,S mlíkem a cukrem.“

     ,,Minutku.“ Vyšla z pokoje. Pak jsme jí slyšel scházet po schodech a pak jsem neslyšel nic a pak začla někde pode mnou týct voda. A po chvilince zase přestala.  

    Postel zabírala většinu pokoje. Na zdi vedle dveří bylo velký zrcadlo a pod ním ležela černá taška. Poposednul jsem. Bylo to dobrý, postel nevrzala. Určitě to nedělá dlouho. Ale to jsem si jenom tipoval.

   Vešla do pokoje a v ruce držela hrnek, z kterýho se kouřilo.,,Tady to máš.“ Vzal jsem si ho od ní a upil trošku čaje. Byl dobrej.

   ,,Jinak já sem Claire.“

   ,,Martin.“

    ,,Martin?“

    ,,Jo. Martin. Ono se to píše stejně, ale my to vyslovujeme jinak.“

   ,,Aha,“ pokyvovala bez zájmu hlavou. ,,Teď si vezmu peníze, jo?“

    ,,Jo.“ Podal jsem jí love.

    ,,Já si teď odskočím do koupelny a ty se můžeš svlíknout. Ok?“

   ,,OK.“ 

    Sehnula se pro tu černou tašku a zase odešla. Upil jsem jsem čaje a hrnek položil na skříňku vedle televize. Pomalu jsem se začal svlíkat. Pomalu, protože o sexu nepadlo ještě ani slovo. Tohle má totiž oficiálně bejt masáž. Ale jen oficiálně.

   Když se zase ukázala, tak jsem si svlíkal kalhoty. Ona na sobě měla černý tričko bez ramínek a černý kraťasy, který mi o její zadku řekly úplně všechno. Byl to dobrej zadek.

   ,,Jak to máš vlastně rád?“

    Už je to tady! Masáž nebude! Kalhoty mi spadly na podlahu a zatímco jsem z nich vystupoval, sundával jsem si trenýrky.

   ,,Mám rád orál,“ řekl jsem jí. Nebyla to úplně pravda. Já orál přímo zbožňuju. Miluju  ho. Miluju, když mi ho ženská kouří.

   Podívala se na mě. ,,Tak to máš štěstí,“ usmála se. ,,Já jsem totiž Královna orálu.“

  ,,A bez kondomu...“ dodal jsem opatrně.

   ,,Hm, no. Tak jo. Ale zůstane to mezi náma.“

   ,,Jasně,“ přikývnul jsem. Za orál bez kondomu bych slíbil všechno.

  Natáhnul jsem se na postel a koukal, ja se souká z trička. V inzerátu psala, že jí je 28. A jak jsem to odhadoval, podle jizev na břichu, tak několik těch dětí dole muselo bejt jejích.

   ,,Ty děti dole jsou všechny tvoje?“

    ,,Blázníš?“ usmála se. ,,Jenom tři. Ostatní jsou kámošky. My si pomáháme s hlídáním a tak.“

   ,,Aha, hm. To je fajn.“

   Svlíkla se, klekla si mezi moje nohy a pustila se do toho orálu....  

   Když jsem se oblíknul, tak jsem dopil zbytek čaje. Byl pořád teplej. Moc dlouho nám to netrvalo, napadlo mě. Možná to opravdu byla Královna.

     ,,Mělas pravdu,“ řekl jsem jí, když jsme vycházeli z pokoje.

     ,,Jako v čem?“

    ,,Orál ti de skvěle.“

    Usmála se.

    Ještě než za mnou zavřela dveře, podíval jsem se do pootevřenejch dveří obyváku. Žádný z děcek jsem odsaď neviděl. Jenom ten Vánoční stromeček s těma dárkama. A z pokoje dál vycházelo namodralý světlo obrazovky. Vánoce, jak maj bejt. Není to nádhera, že Ježíšek si vždycky najde cestu?

  ,,Tak ahoj.“

  ,,Ahoj.“

   Zavřela za mnou dveře a já se rozhlídnul kolem sebe. Na chvilku. Pak jsem sešel k silnici a vlezl si do svýho taxíka. Nastartoval jsem a elegantně se odloupnul  od chodníka, jak to dokážou jenom některý taxikáři.

      

    

 



Poznámky k tomuto příspěvku
Světlonoška (Občasný) - 31.1.2013 > Už je to tady! Masáž nebude! - Tomu jsem se od srdce zasmála :D!

Body: 5
<reagovat 
lstejskal (Občasný) - 1.2.2013 >
Body: 4
<reagovat 
  Zrušit obrázky    Zrušit větvení  

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + sedm ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter