Úzko

Padl na mě splín,

lehce jako stín.

Svět není jako dřív,

je jeden velký chlív.

Není jablíčka bez červíčka,

tak se choulím do klubíčka.

A zůstanu tak dokud svět,

nebude mít pohromadě všech pět.

Nitro

Do svého nitra,

pozvu vás až zítra.

Jen tma a zmatek,

vůbec žádný svátek.

Doufám, že za krátký čas,

budu v něm mít zas jas.

Nechci se utápět v spánku,

mám v sobě čistou stránku.

Srdce

Ze vší té bezmoci,

trpí srdce nemocí.

Kdy má tu čest,

být sevřené v pěst.

Dá někdy práci,

strhnout tu kazajku svěrací.

A zprůchodnit žíly,

než mít tváže bílý.

Žal

Po celodením utkání,

mám jen jedno nutkání.

Sundat masku z tváře,

slzami smáčet polštáře.

Dny jsou plné utrpení,

zdá se, že jim konec není.

Dny s kyselou polevou,

slz proud je úlevou.

Stres

Na svých bedrech nesu,

tíhu mizernýho stresu.

Bolí mě z něj celé tělo,

které by být uvolněné mělo.

Místo úsměvu se povzdychuje,

ve vlasech bílá převažuje.

Rád bych tomu řekl stop,

ať nemusím v noci okukovat strop.

Smích

Tak dost konec deprese,

ta přece nic nenese.

Vzpříma se teď postavím,

zlu tvář nastavím.

Začnu se smát z plných plic,

ty zlo jsi nic, já jsem víc.

Když mám úsměv na tváři,

depresi se nedaří.

Napsáno po večerech

kdy jsem po perných dnech

chytal druhý dech  26.5. 28.5.2013