TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Neděle 24.11. Emílie

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

Pohádky o světle a tmě
Autor: Aaen (Stálý) - publikováno 5.8.2013 (12:58:26)

	Aaen (Stálý) - 5.8.2013 > kranad> Dej mi odkazy na nějaké Tvé blogy, jestli chceš, klidně do soukromé zprávy. Třeba najdu trochu času.. Já pro změnu stáhnul z netu asi 200 stran svých starých textů asi 1999-2008. Mělo to něco do sebe... ale je to jinde. Má to smysl, ale jenom pro mě. Na psaní je jedna z krásných věcí, že můžeš objektivně (vím, že Ti tohle slovo asi nevoní, ale!) sledovat svůj vývoj. Je to krásné! Jen neztratit soudnost nad sebou, pak už se objektivita ztrácí a s ní i to, co má hlavu a patu a co má smysl předat/sdělit druhým. To je tak snadné ztratit se... znám! Hele postmodernu jak v čem. Je asi nejmodernější, ale na určité věci nestačí. Je jednoduchý všechno donekonečna relativizovat, vše vnímat jen v kontextu. On i Kant (věc o sobě/věc pro nás) má své hranice. Já cítím, že některé věci jsou. Objektivně. Na racionální rovině bych musel uznat, že objektivní nejsou. Stavět na písku? Na pevném písku? Na betonu? Na skále? Stavět.Hrát si. Cítit i za rozumem, něco tam je! Tedy i za postmodernou. A to dávat do slov. Je jedno, jaký koncept, ale některá sdělení (v poezii) se nesou NAD SLOVY. Jsme u magie slova (významu, rytmu, záměru, informační paradigma, telepatie)... rezonance

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Aaen

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je dvě + tři ?

Napsat autorovi (Stálý)