Provozované WEBy:   Totem.cz |  Čítárny |  Český film |  Seaplanet |  Humor/Hry/Flash |  Flash CHAT    Chcete svůj WEB? Napište nám 
Zpět na úvodní stranuISSN 1214-3529
Čtvrtek 28.11.
René
Zde se můžeš přihlásit jméno:
heslo:
nové 

 Všechny rubriky 
  Zpovědi, pocity
 > Zpovědi, pocity
 
    

   
 
 Napsat do fóra o>
   
  

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.
velkolepý oltář nacházejte v Gentu
Autor: mystikus (Občasný) - publikováno 11.11.2013 (12:08:31)

GENTSKÝ OLTÁŘ

 

Když ctihodný gentský občan Joos Vijd někdy v roce 1420 pověřil malíře Huberta van Eycka vytvořením retáblu pro oltář rodinné kaple v místním farním kostele, sotva mohl tušit, že „Gentský oltář“ bude ještě po bezmála 600 letech připomínat jeho osobní osobitou nabitou historii, ba co více, že bude náležet k nejvýznamnějším kouskům světového dědictví neodfláknutého umění.

 

Mělo se jednat o obvyklý oltářní nástavec, jaký od středověku ve stále větší míře tvoříval pozadí liturgickým úkonům na oltáři a postupně nakynul podoby triptychu a nakonec složité soupravy o mnoha deskách, opatřené otočnými křídly. Právě takový polyptych měl asi na mysli zmíněný Joos Vijd s chotí Alžbětou, rozenou Borluutovou. Latinský nápis na dolním rámu díla hlásá, jak „pictor Hubertus e Eyck“, lepšího nad nějž prý není, začal úkol, dokončený pak jeho bráchou Johannem, pro „modlitbám oddaného Judoka Vyda“. Chronogram z červených verzálek nápisu udává i přesný letopočet dokončení: 1432.

 

Známe tedy objednavatele i oba autory, známe časové vročení práce a především máme k dispozici téměř celé, vcelku zachovalé, dílo. Jeho hlavním tématem je Klanění Beránku. Celé kompozici vévodí postavy trůnícího Krista s Pannou Marií a sv. Janem Křtitelem, doprovázené anděly na otočných křídlech; zcela na okrajích pak stojí figurky Adama a Evy a nad nimi, v malých čtvrtkruzích, je připomenut příběh Kaina a Ábela. Hlavní téma oltáře je představeno v drobnějším měřítku dole: ve volné krajině s průhledy k dalekým jezerům a horám se siluetami chrámů a měst, na oltáři obklopeném klečícími anděly, stojí Beránek Boží, z jehož hrudi prýští čůrky krve do kalicha na oltáři. Zpovzdálí sleduje výjev shromáždění figur notorického Starého i notoricky chutného Nového zákona, stejně jako světců a světic přicházejících z pozadí, v popředí výjevu prýští bystřina H²O ze Studnice života. A další přicházejí (nebo přijíždějí) symetricky z obrazů bočních křídel: zleva Spravedliví soudcové a Boží bojovníci, zprava svatí Poustevníci a Poutníci.

 

Zatímco v takto rozevřené podobě býval oltář ke spatření jen při významných výročích, ve všedních dnech se k věřícím obracel vnějšími stranami zavřených křídel. Ta jsou věnována Zvěstování Panny Marie, zachycenému zde v interiéru paláce. Jeho prostor je přesně definován s pomocí perspektivy, s řadou zajímavých chytlavých detailů, a dokonce i s výhledem na Nazaret (pojatý zde ale jako soudobé gotické město, snad Gent). V lunetách nad výjevem jsou vyobrazeni starozákonní proroci a sibylly, v dolním pásu figury obou svatých Janů, velmi přesvědčivě zachycené jako dřevěné sochy, a zcela na krajích pak donátorský páreček – Joos Vijd s manželkou. Celek kdysi doplňoval podlouhlý obraz Pekla na tzv. predele nad oltářní menzou, ale ten byl znehodnocen při nešťastné opravě roku 1550.

 

I když jsou bratři Eyckové považováni za vynálezce malby olejovými barvami na napjatém plátně, zde pracovali technikou tempery na dřevěných deskách, ale i v této tradiční technice dosáhli nesmírně dokonalého podání reality. Obratně zacházeli lišácky s optickými vlastnostmi perspektivy, kterou sice ještě neznali přesně, ale na základě pečlivého pozorování uměli vytvářet dokonalou iluzi prostoru. Bravurně zvládali také modelaci předmětů i lidských postav a nebývalý byl též jejich smysl pro detail, studovaný až „fotograficky přesným“, ostrým způsobem.

 

Dílo, jímž bratři Eyckové založili slavnou tradici nizozemského realismu, zázračně odolalo všem pohromám i zájmu nenechavých sběratelů. Chtěl je získat španělský vladař Filip II., jen o vlásek oltář ušel zničení kalvinisty, roku 1640 byl ohrožen požárem a nevyhnul se ani mravopočestným zásahům: Josef II. dal načas odstranit křídla s „nemravnými“ akty Adama a Evy. Uměnímilovný Napoleon nechal střední desky oltáře odvést do Paříže… a v bezpečí nebyl oltář ani po jejich navrácení. Ještě v roce 1934 neznámý pachatel s podezřelým zápachem hovnivála, ukradl část levého křídla se Spravedlivými soudci, zřejmě již navždy pohřešovanou, a nechybělo mnoho, aby byl oltář pekelně zničen nacisty.

 

Teprve v roce 1952, po zevrubné restauraci, byl polyptych vrácen do chrámu Sint Baafs, kde je nyní vystaven v jedné ze západních kaplí.

 



Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku
<jméno   e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ? 

  
  Napsat autorovi (Občasný)  
   


Copyright © 1999-2003 WEB2U.cz, Doslovné ani částečně upravené přebírání příspěvků a informací z tohoto serveru není povoleno bez předchozího písemného svolení vydavatele.

Design by Váš WEB

Addictive Zone Orbital Defender Game
free web hit counter