TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Čtvrtek 28.11. René

Všechny rubriky

		Poezie

>		Poezie

> Klasické verše

> Básnické slovo

> Všehochuť

> Teorie poezie

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Violončelo
Autor: Pierre Bosquet (Občasný) - publikováno 24.2.2003 (00:14:06), v časopise 24.3.2003

Kelly (Občasný) - 24.2.2003 > a pak že neumíme psát poezii ;-) stanice prázdná slov (mlčení není plné slov) nerozezníš brázdy vrásek - nerozehraješ struny na čele (čelo x čelo) pěkné útržky tváří, odraziště okousaných pohledů - jako když jedeš vlakem a mihne se obličej, střídá se světlo a stín zářivek Ale co! to je takový lakonický, rezignovaný... nechám tě rozšmudlanou utéct - obraz na rozmazaném okně? ...to ze strachu kdo z vás se bojí víc? Kdo se bojí, nesmí do vlaku ;-)))		Body: 5

		<reagovat

Reagovat na tuto poznámku u příspěvku

Odpověď se také zašle uživateli Kelly
Autor má zájem o hlubší kritiku svého příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je deset + dvě ?

Napsat autorovi (Občasný)