Je budoucno dne my z přítomnosti nosíme ráno v náručí novorozené růže vzdalujeme se k sobě zapomínáme na dnešek sázíme obilná pole v přímkách objímáme se jen tak abychom se mohli minout líbáme se pro loučení a milujeme, aby bylo co odpustit ve jménu ticha modlím se za zapomenutá jablka na větvích Jad vašem Markétku s rovnátky třináctý plat i lidi ve zpožděních protože nevím
a jen o jedno prosím jestli bych si mohl vybrat pak ze mne Bože příště raději učiň malého ptáčka než básníka abych mohl usednout na temeno Kim Ir Sena a říci co si o něm myslím jak to holubi říkají o andělech a jiných sochách a umřít kdy se mi zachce hluboko v nebi
|