Políbím noční múzu nevyslovených veršů

Stejnak by zněly jako nedopitá káva

Hořce, nesmyslně

Odpusť

Slova nedávají smysl tam, kde důvěra se pachtí

Za říčními kameny, sbírá je do své sbírky

Zlomených srdcí jak vodník dušičky

Nech mou touhu spát, nejsi schopen ji utišit

Ukolébat ke snění a nevyslovitelnosti

Slov jednoduše znějících v západu Slunce

Avšak po ránu chutnají jako zrada

Miluj mě

Ještě dnes

Prosím