Od rybníka stoupá chlad.

Ve skrytu potají

chudák měsíc na zam spad

do trávy hvězdy klekají.

Slunce spadlo na západ.

Půlnoc bloudí po kraji.

Po hrázi za kmeny olší

rosa spadla do trávy.

Teskný ticho nad rybníkem

o rozum mně připraví.

Po hrázi se blíží půlnoc,

s ní myšlenky nezdravý.

Noc je sametově černá,

jako asfalt jako tér.

Marná jako touha ptáků,

když se vrací na sever.

Bejt to jinde, někdo řekne:

"Jen se z toho neposer."