V tebe věřím Bože

který sám nemáš hmotu, prostor ani čas 

neboť hmotou nám dáváš poznat pomíjivost

prostorem velikost

a časem přítomnost

abychom alespoň na chvíli 

pohlédli na tvé dílo hvězd a galaxií 

a vzdali ti jako já díky 

nebo ti plivli do obličeje koncentráky a šibenicemi    

vidím tě v kráse a lásce

které jsou tvé jediné zbraně 

i jak nám deštěm  

právě dáváš pochopit gravitaci

Bože  

promluvil jsi indiány i Gándhím  

projevil jsi bolest van Goghem

kradl jsi s cikány i s prezidenty 

zažíval beznaděj vyhozených z práce 

a radoval se svítáními, kterých se mi dostalo       

děkuji 

miluješ mne těmi kdož mne milují    

a jen jedno ti vyčítám

že jsi dopustil seřadit děti 

aby je odvedli do Hitler Jugend či do Pionýru

nebo do každého plynu jakého je člověk schopen 

když mu tak brzy vezmou duši 

kterou postaví ke zdi 

a zastřelí

pověsí

upálí 

probodnou 

umučí

a nakonec ji v dokonalém kruhu smrti vrátí zpět

aby ji mrtvou připíchli na tělo jako odznak 

a nazývají to vlastenectvím, náboženstvím, nebo pravdou 

každý podle svého

podle svého zla 

Bože 

jsme jen svět se svými zrcadly

která jsme vytvořili, abychom tě spatřili

ale nalezli jsme v nich jen sebe

a tak ti odpouštím