Pršelo

zapnula si patentku podprsenky

zavřela oči a její víčka zamávaly jako motýlí křídla

v kuchyni cvakla konvice a slyšela, jak kdosi zalévá kávu

asi ty 

s kterým se kdysi nalézala v hloubkách

poznáváš se? 

na obloze ležel úplněk

civěl jako cizí chlap v manželské posteli

ale nebylo ho vidět  

vítr pohnul záclonami škvírou v okně 

otevřela oči a sevřela rty 

dotkla se nechtíc rtěnkou špičky jazyka 

a zatvářila se, jakoby jí do úst vlétla moucha

zvedla paže a navoněla se

studilo to jako ráno

vyšla ven z koupelny a chtěl k ní přivonět 

usmála se, až z toho šel strach 

půlkruhy se vyhnula jeho tváři a objala ho s metafyzickou pózou

s kterou se před chvílí postavila před zrcadlo 

ale zachvěla se, když jí sáhl mezi nohy 

a vlastně ani nevěděl proč 

„teď ne“

pohlédla na něj z dálky, v níž najednou byla

„je ještě brzy“

i když bylo jen příliš pozdě

neřekl ani slovo pak hledal jen deštník

oba milovali déšť 

pršelo