Považ:
Smutek je orba půdy ladem,
nevěřit bolí,
leč,
na špičce jehly
tančí stále andělé ...
Neptejte se na jméno,
nicky matou.
proč nevěřit,
že vášeň má stále říz.
a držíš klíče ode dveří
pro společný svět,
kde děj je bez násilí a nevratných vět.
.. a teď se může křičet, řvát
učit se smích, nanovo.
Rouhej se,
dáme si možná volný pád,
utoneme!
Všem na očích,
sami, tenká nit z noci,
co stále končí...
Sliby se nedávají
ani kdyby ...
Sestoupí úsměv
pochopený vtip
budeme se smát,
opět...
Tři tahy křídou místo nicoty,
studené nohy na prahu,
stopy, co řežou hluboký sníh ..
|