|
| Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků. |
 |
|  |
Je před polednem
v bytech sněží prach
a venku neprší
jen vítr zvoní na větve jako na koleje
na něž jsme pokládali Měsíce hliníkových desetihaléřů
sami se šrámy od vlaků a prvních polibků
abychom viděli, co to udělá
a nevěděli, že se tak stanou veliké úplňky
ani Perseidy
jež tak vidívám padat z vod
každý srpen, kterým se vzdaluji od srpna
i tebe
když noci jsou ještě průsvitné
a tenké jako aluminiová víčka na jídlech pro psy či lidských očích
a ještě pořád se dá opít nocí stejně jako ženou
jen ptáci jsou již unavení jako pláče
z křídel a mláďat až se podobají nám i andělům šedi
avšak my k drátům polí jen rozpřahujeme ruce
aniž bychom letěli nebo se objímali
a říkáme tomu jen tak
a každý jsme si pravdou Boží
nebo mukami
záleží jen na jménu bolesti a srdci
když zapadá slunce a vypadá to
jakoby malíř v otevřených žilách nalezl svoji nejvyšší barvu
a maloval zápěstími
co je
jen pro tebe
|
|
|
