TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 13.11. Tibor

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

co smíme vědět o svém lidském původu- aneb jak je možné, že sfinga i pyramidy nesou stopy vodní eroze - tedy byly uprostřed řeky-a to muselo být nejméně před 400000- milionem let.Kdo je postavil
Autor: mamlas (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > Možná ano, a neděje se tak jen v Egyptě. V roce 1966 získal peruánský archeolog Javier Cabrera od jednoho chudého negramotného farmáře z vesničky Ica podivný kámen. Byla na něm vyryta ryba, která podle našich poznatků dávno vyhynula. Cabrera vyhledal rolníka znovu a odnesl si víc kamenů, které se prý válely na břehu potoka po jedné z lokálních záplav. Cabrera začal kameny sbírat a zakrátko jeho sbírka „kamenů z Ica" čítala tisíce kusů a s jejich počtem rostla i jejich podivuhodnost – byly na nich totiž umělecky vyryty například souboj člověka s dinosaurem, muž s teleskopem, chirurg provádějící operaci nebo mapy dnes neexistujících kontinentů. Podrobné zkoumání v německých laboratořích potvrdilo, že kameny jsou staré několik set tisíc let. Všichni přitom víme, že lidé nežili současně s dinosaury a že homo sapiens existuje teprve nějakých sto tisíc let. Jakmile se zprávy o záhadných kamenech dostaly do médií, vložili se do hry uznávaní vědci celého světa. Obvinili peruánskou vojenskou vládu, že její zákony na ochranu památek nejsou dostatečné (Cabrera kameny od rolníka totiž kupoval), a ta milého farmáře zatkla. Při „výslechu" se po několika hodinách přiznal, že všechny kameny našel v jedné jeskyni a pak do nich sám ryl výjevy. Vývojová linie lidstva, alespoň tak, jak ji traktuje naše věda, zůstala zachována. A s ní zůstaly i otázky: Odkud ten negramota znal výjevy, techniky i vyhynulá zvířata, které nikdy nemohl vidět? Opravdu několik desetiletí vyrýval těch 11 tisíc kamenů den co den? Proč by to dělal? A proč už se „zapomnělo" na vědecky potvrzené stáří kamenů? Umlčte je!

		<reagovat

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > Obecně se tvrdí, že historie je matkou moudrosti. Zní to hezky. Praxe nám však ukazuje, že mnozí vědci mají daleko k ideálu vzdělaného, nestranného a apolitického pozorovatele a že se až překvapivě často nechávají hníst pod tlakem a požadavky reálného světa. Překvapuje to někoho? Nemělo by, vždyť vznešenost vědy ostatně vzala za své už před mnoha lety, v okamžiku, kdy skupina chlapíků v bílých pláštích na sklonku druhé světové války zkonstruovala atomovou bombu a další po nich vymysleli biologické, chemické a další zbraně hromadného ničení. Srovnatelně pokleslý „vědecký" přístup se dodnes uplatňuje i v archeologii či antropologii. Mnozí ho obhajují až nábožensky zanícenou ochranou Darwinovy teorie jako by evoluce popsaná před dvěma sty lety byla nezměnitelným a navždy bez chybičky platným textem. Člověk přitom nemusí být rovnou pánbíčkářským kreacionistou, aby zjistil, že tomu už dávno tak není. Chtělo by se proto říct, že by bylo logické, kdyby se Darwinova teorie evoluce přesně ve svém duchu vyvíjela a modifikovala a mezery v ní, které Darwin zaplnit ani nemohl, byly vyplňovány poznatky moderní vědy. Opak je ovšem pravdou – v 21. století jsme svědky toho, že se mnozí vědci proměnili v jakési strážce brány a to i v situaci, kdy se její věže povážlivě bortí.

		<reagovat

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > V době, kdy lidstvo uvažuje o letech na Mars, proto stále ještě nevíme, jak to bylo tady u nás na Zemi. A nejspíš se to hned tak nedozvíme, protože by to pro nás mohlo být – z pohledu zasvěcených – nebezpečné. To jsme to dopracovali.

		<reagovat

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > takže: Postavili Sfingu v Gíze staří Egypťané před asi čtyřmi tisíci lety, nebo ji má na svědomí starší naprosto neznámá civilizace? A co vlastně víme o dějinách lidstva? Koncem 90. let minulého století si americký amatérský egyptolog John Anthony West všiml, že podstavec, na němž v egyptské Gíze leží tělo proslulého lva s lidskou hlavou, nese stopy vodní eroze. Zvláštní bylo, že na okolních pyramidách, jejichž vznik je datován do stejné doby, nic takového k nalezení není.

		<reagovat

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > Se svými pozorováními se svěřil geologovi Robertu Schochovi. Vyrazili spolu do Egypta a Schoch po důkladném zkoumání přímo na místě souhlasil s Westovým názorem – voda se v této dnes vyprahlé pouštní oblasti nalézala asi devět tisíc let před naším letopočtem a Sfinga je tudíž přibližně dvakrát starší, než se dosud předpokládalo. Podivné na této teorii je snad jen to, že by ji musela postavit civilizace, o níž vůbec nic nevíme. Prostě odkudsi přišla, vysochala Sfingu, nic jiného po sobě nezanechala a zase tajuplně zmizela.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je tři + čtyři ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game