TOTální E Magazín


	ISSN 1214-3529 Středa 13.11. Tibor

Všechny rubriky

Fotografie

> Fotografie

> Krajiny

> Příroda

> Zvířata

> Makro

> Zátiší

> Portréty

> Akty

> Architektura

> Experimenty

>		Fotodokumenty

> Fotoreportáž

> Cestopis

> Sport

> Abstrakce

> Rodinné foto

> Ostatní

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Následující

Předchozí

Ve VAŠEM prostoru redakce Totemu nezodpovídá za obsah jednotlivých příspěvků.

říkáme Einstein a byl to jen vzdělaný podvodník
Autor: mamlas (Občasný) - smazáno

Poznámky k tomuto příspěvku

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > Pravděpodobně Einstein sám po tomto hodně toužil, po aureole slávy, a tak ho jisté zájmy, které cítily urgentní potřebu „navigovat“ směr ubírání vědy a tímto i celé civilizace špatným směrem k ekologické katastrofě, použili jako „učitečného idiota“ - nebo, možná Einstein poté tuto úlohu sehrál s plným vědomím, čeho se dopouští, jestliže to nevěděl již od počátku. Einstein tedy souhlasil s tím, že se stane nástrojem tohoto plánu, pod jednou podmínkou – že dostane Nobelovu cenu. A tak byla dohoda uzavřena a z obou stran dodržena, což bylo navíc výhodné pro tyto „skryté zájmy“ - vytvoření aureoly okolo Einsteina jakožto největšího vědeckého génia všech dob jen ulehčilo jejich plány, které sestávaly z indoktrinace mas falešnou představou o povaze okolního Vesmíru.

		<reagovat

mamlas (Občasný) - 29.10.2014 > za slávu vděčí deníku - The New York Times- tedy novinářům Jeden ze základních zákonů moderní fyziky, zákon zachování hmoty, říká, že když se syntetizuje nová částice, její hmota musí být menší nebo rovna součtu hmoty částic, z nichž vznikla.V kostce, tento zákon tvrdí, že hmota/energie nemůže být vytvořena ani zničena, jen transformována. V určitých experimentech se slučováním částic, výsledná hmota byla několikanásobně vyšší, než hmota částic které se podílely na syntéze. (v rozsahu 10x – 100x větší hmotnost nové částice, než by dovoloval zákon zachování hmoty). Reálný pokus, reálná hmota, reálné částice.. a výsledky odporovaly všemu co tehdy (a ještě i dnes) fyzika tvrdí – že něco takového nemůže nikdy nastat. Ale skutečný experiment ukazoval že to nastalo. Naskýtá se otázka – co by mělo být obhajováno, teoretické úvahy nebo praktická měření? Zdálo by se, že odpověd je zcela zřejmá z jakéhokoliv smysluplného úhlu pohledu. K (ne)překvapení, z “vědeckého” úhlu pohledu však ne – věda pokračovala v obhajování stále stejných teorií a postulátů. Jak je vidět, takové věci jako reálné experimenty a měření jsou pro “moderní vědu” nepodstatné maličkosti, jimiž se není třeba znepokojovat, pokud tyto neodpovídají jejím očekáváním. Namísto přepsání základních kamenů fyziky, které se ukázaly jako mylné, se vědci pokusili “přiohnout” novými postuláty a předpoklady tyto základy tak, aby vyhovovaly experimentům. ”Přizdobovali” a přidávali do starých teorií, neuvědomujíc si, že pouze v základě správná teorie může být “resuscitována”, kdežto v základu mylná teorie zůstane “mrtvá”, jakkoliv se budou snažit. V tomto kontextu bych chtěl učinit urrčité závěry o fenoménu života. Nejen teoretičtí fyzikové, ale I biologové a lékaři mají poměrně “problematické” představy o předmětu jejich oboru. Ještě ani dnes vědci, kteří studují fenomén života, nejsou schopni vysvětlit jeho podstatu; jak, například tytéž atomy a molekuly když jsou uspořádány určitým způsobem představují živou hmotu, ale uspořádány jiným způsobem jsou neživout hmotou. Zřejmě zastávájí názor, proč se takovou „maličkostí“ jako je povaha života, zaobírat? Život existuje, a basta... Je zajímavé, že ani biologové, ani lékaři, kteří se považují za špičky ve svých oborech, nejsou schopni vysvětlit, jak probíhá růst lidského embrya. Vysvětlují to (s naprostým přesvědčením že tomu dokonale rozumí), následovně: „různé hormony a enzymy se vyskytují v různých zygotních buňkách (buňky oplodněného valíčka), a jako výsledek, mozek se vyvine z jednoho typu zygotních buňek, játra z jiného, a tak dále....“ Zde vidíme klasický příklad „vysvětlení“ jaké dávají absolventi a držetilé různých Ph.D. v anatomii a fyziologii. Jiné vysvětlení (vývoje embrya) moderní věda nezná, jednoduše neexistuje, dokonci ani akademici a uznávaní profesoři, biologie či medicíny, nemají jiné vysvětlení. Stačí „zakutat“ trochu hlouběji a zjistíme, že žádnou skutečnou odpověd nemají. Každé embryo se vyvine z jednoho oplodněného vajička., dělením. Podle zákonů histologie (studie chování buňek na mikroskopické úrovni), a což bylo v empiricky prokázáno, po procesu rozdělení buňky vzniknou dvě naprosto identické kopie. Když se pak tyto dále dělí, vzniknou 4 identické buňky, poté 8, 16, 32, 64, a tak dále. Jinými slovy, všechny buňky embrya jsou identické kopie původní buňky, které sdílí stejný genetický materiál. Ve světle tohoto faktu, nabízí se otázka: jak je možné, že se v naprosto identických buňkách objeví různé hormony a enzymy?? Kupodivu, na tuto otázku dosud žádný biolog či lékař nenašel odpověd. Jediná smysluplná věc, ktero jsou schopni na tuto otázku odpovědět, je – „To ví jen Bůh“. Není to poněkud zajímavá odpověd, na vědce? Kupodivu, pokud pozorně analyzujeme téměř jakékoliv pole vědy či teorii, dříve nebo později vždy narazíme na „Boha“. To opět potvrzuje fakt, že moderní věda je jen snihlé jablko s pěknou slupkou, kde se kromě postulátů, slovních motanic a ignorance nenachází zhola nic opravdového. Postuláty jsou sice nevyhnutelné, ale jen dočasně – je nemožné vysvětlit vše najednou. Nicméně, po vysvětlení „velkých“ otázek je nezbytně třeba vrátit se k „malým“ otázkám a postuláty jeden po druhém nahrazovat věděním. Jen v tomto případě vývoje hrají postuláty pozitivní roli. Problém je, že moderní „věda“ žádné dočasné postuláty nezná. Všechny její postuláty jsou absolutní ve své podstatě, a nikdo se nikdy nepokusil nějak dále je vysvětlit či odstranit. Z tohoto důvodu se postuláty staly „Bohy“ vědy (dogmata), a tudíž měnící vědu fakticky v náboženství. Nejzajímavější na tom všem je, že moderní věda se tímto problémem dokonce ani nijak neznepokojuje; téměř všichni vědci berou tento stav věcí za daný a dokonce v něm nevidí žádný problém. Je to tato „slepota“, která má za následek přeměnu moderní vědy v náboženství, a vědce – v jeho kazatele. Toto lze ilustrovat výroky prominentních vědců. Prohlašují, že aby se člověk mohl stát vědcem, je třeba zachovávat zdravý skepticismus a a nevěřit svým očím, uším, datům nebo důkazům, ale namísto toho pevně zastávat „vědecké“ pozice. Je to do očí bijící příklad změny vědy v náboženství... Pojdmě se nyní podívat na pár „velryb“, na jejichž zádech se moderní věda veze. Některé takovéto „velryby“-postuláty jsou například následující: postulát zachování hmoty postulát izotropie (rovnoměrnosti) Vesmíru postulát rychlosti světla Postulát či zákon zachování hmoty tvrdí, že hmota nemůže být nikdy zničena ani vytvořena, jen může změnit svoji podobu. Tady bych poznamenal, že hmotou se rozumí jen pevná hmota ve svých čtyřech formách – pevná, kapalná, plynná a plazma. A to je vše. Tyto mylné koncepty o hmotě se dokonce ani nepřibližují stavu, kdy by odrážely její skutečnou povahu. Dále, výsledky experimentů prováděných na nejpokročilejších zařízeních po celém světě zcela bortí tyto zažité představy o povaze hmoty, zvláště pak zákon zachování hmoty. Výzkum v oblasti fyziky elementárních částic a astrofyziky přinesl výsledky, které naprosto zmátly dnešní vědce. Hmotnosti nově vzniklých částic byly několikanásobně vyšší, než suma hmotnosti částic ze kterých vznikly, a než teorie „dovolovaly“. A všeprostupující “temná hmota“, která představuje 9/10 hmoty ve vesmíru, ale která nejde (jak výhodné...) nijak detekovat ani zjistit, tomu dává korunu. Jediné východisko z této situace je připustit, že dnešní věda má zcela mylné představy o povaze hmoty, a nebo že zákon zachování hmoty neplatí. Současná forma tohoto zákona je totiž naprosto v rozporu s výsledky experimentů. Nicméně, zákon zachování hmoty je však jedním z mála postulátů vedy, kterému se téměř podařilo reflektovat skutečný stav věcí – je třeba jen trochu rozšířit pojem „hmoty“ a tento postulát nabyde platnosti. Toto se však nedá říct o postulátu izotropie vesmíru a rychlosti světla. Byly to tyto dva postuláty, které stály u zrodu Einsteinovi Obecné a Speciální teorie relativity. Chtěl bych do této záležitosti vnést trochu světla. Nehledíc na to, jestli jsou tyto teorie správné nebo ne, bylo by omylem považovat Einsteina za jejich autora. Byl to Poincaré, kdo postuloval homogenitu (izotropii) vesmíru a konstantu rychlosti světla ve vakuu, a Lorentz vyvinul jeho slavné transformace během práce na teorii éterického driftu. (žádnou); také nějak „opoměl“ uvést jakoukoliv zmínku o Poincarém, který je autorem postulátů o rychlosti světla a homogenitě vesmíru. Navzdory tomuto všemu, tyto teorie vešly do historie jako jeho práce. – Podivnost, z jakékoliv stránky se na to podíváte. Jediné smysluplné vysvětlení je, že někomu výrazně záleželo na tom, aby Einstein Nobelovu cenu dostal, a tím získal vědeckou prestiž, která by mu mj. umožnila patřičně umlčet případné “heretiky”, nesouhlasící s jeho teorií. Tomuto “géniu” pouze stačilo přeformulovat jeden konkrétní případ fotovoltaického zákona, a – pohleďtě, geniální fyzik, nositel Nobelovy ceny, je na světě! Nobelova komise se pravděpodobně rozhodla, že dvě ceny za tutéž věc by bylo příliš, a tak vybrala jen jednoho „kandidáta“ - „geniálního“ Einsteina. Koho by zajímalo, jestli cena byla udělena za první nebo druhý fotovoltaický zákon? Prašť jak uhoď, historie si s tím brzy poradí... Nejdůležitější bylo, že bylo dosaženo cíle – Einstein se stal nositelem Nobelovy ceny, a dnes si téměř každý myslí, že to bylo za jeho „zásluhy“ na poli „velkých“ teorií. Relevantní otázka vyplyne na mysl: proč někdo velmi vlivný investoval tolik, aby se Einstein stal nositelem nobelovy ceny a glorifikoval ho napříč celou zeměkoulí jako největšího vědce všech dob? Byl zde nějaký skrytý záměr? Tento důvod leží v dohodě, kterou Einstein uzavřel s lidmi, kteří mu „zařídili“ cenu. Pravděpodobně Einstein sám po tomto hodně toužil, po aureole slávy, a tak ho jisté zájmy, které cítily urgentní potřebu „navigovat“ směr ubírání vědy a tímto i celé civilizace špatným směrem k ekologické katastrofě, použili jako „učitečného idiota“ - nebo, možná Einstein poté tuto úlohu sehrál s plným vědomím, čeho se dopouští, jestliže to nevěděl již od počátku. Bohužel, plagiátorství není řídkým jevem ve vědě, ale není to toto plagiátorství, které představuje skutečný problém, ale fakt, že tyto koncepty o povaze vesmíru (teorie relativity) jsou naprosto chybné. Jako důsledek, věda, která přijala postulát o homogenitě vesmíru a postulát o rychlosti světla, vede lidstvo směrem k planetární ekologické katastrofě. Někdo by mohl namítnout, že Einstein a ti kteří stáli za ním jednoduše nevěděli, že tyto koncepty jsou chybné. Možná, Einstein a spol. upřímně pochybili, tak jako spousta jiných vědců, kteří vytvořili teorie a koncepty, které se později ukázaly jako chybné. Někdo by mohl také namítnout, že tehdy nebyly dostatečně přesné přístroje, aby byly chyby v teorii relativity odhaleny. Pravděpodobně někdo by poukázal na experimenty, které v časech Einsteina jeho teorie zdánlivě potvrdily.

		<reagovat

Zrušit obrázky Zrušit větvení

Přidat vlastní poznámku a hodnocení k příspěvku

<jméno

e-mail>

Kontrolní otázka proti SPAMu: Kolik je devět + pět ?

Napsat autorovi (Občasný) Zařazeno v Galerii

Addictive Zone Orbital Defender Game